Položila hlavu na gis

Rok: 2004
Vydáno: vlastním nákladem

Sestava: Romana Malá-zpěv; Jakub Langr-elektrická kytara a baskytara, zpěv; Jan Jančík-saxofon; Oldřich Kutra - akustická kytara, djembe, sbory, zpěv; Jiří Šíl-bicí; Libor Menšík-basová a elektrická kytara, sbory

nahráno a zmixováno ve studiu James v Kobeřicích v březnu 2004

zvuk: Jan Mrovec

Na CD prodáváme s bonusovým záznamem koncertu 5.5.2004 ve Zlíně, který obsahuje písně: Intro, Moře, Krev, Popelník, The End, Studniční voda. Celková délka CD záznamu pak činí 41:32.

Páv

(Jakub Langr)

Páv se prochází
je jeho výsadou (- jeho Vysokoblahorodí)
zahrady
rezidence s vlající zástavou
( - jo, velkokníže)

Děd s vlasy stříbrem prokvetlými
každodenní poutí
ošlehaný větrem
závějemi listí
prochozené boty
sviští staré opánky
skřípajících kůží ...

Páv se prochází
nevidí kol kolem
nevidí perleť všech barev duhy
nevidí sutiny
střepiny zašlapané v blátě
nevidí sutiny
střepiny zašlapané v blátě

Kmet starý rozdrásal si dlaně
o kámen mudrců

Hej nosiči
nosiči na lodi mrtvých
hej nosiči - no tak vstávej
vstávej a toč se
jak můj buben bije

Páv si pohvizduje písničku vtíravou
zaobrán září svojí falešnou parádou
parádou
pam pa dou ...

(Svojí) sestry bratr

(Jan Jančík)

Jsem svojí sestry bratr
a nemám její vlohy;
jediné co nás pojí
jsou rodiččiny nohy.
Bydlím v patře devátém
a na bidýlku nejsem sám;
na balkóně mlhou zavátém
je kuřákův hříšný ráj, kde

nemůžu sebe vystát,
nemůžu se vám vysmát,
pojďme se všichni - pomodlit.

S grimasou jsem se narodil
a dorostly mi k ní vlasy;
ostatní jsem si osvojil
na vlastní věčné časy.
Co mě však dráždí
je grimasa věčná,
proč zrovna zrovna zrovna ta
musí být netečná - -

nemůžu sebe vystát,
nemůžu se vám vysmát,
pojďme se všichni - pomodlit.

Jupiter

(Oldřich Kutra)

Rozboříme zdi a sochy
modly pro falešné bohy
otevřem' se do čtyř stran
najdem' sami sebe v sobě
najdem' pro sebe se
zase trošku noví

Tělem duši neukojíš
neuchopíš duši dlaní
nepochopíš, neuroníš
ani slzu steskem
ještě před potleskem
když se odevzdaně klaní

S popelem v očích
mezi zuby
dere se sladko krve
není to zločin
že jsme jiní
než když vzdali jsme se prve

Vidím tvář tvou v polostínu
mázlou kolomazí času
voskem svíčky zalitá
ústa vinou nepromluví
tisíce Pilátů
kráčejí na terasu

Palce trčí směrem k zemi
palčivěji než je jim to vlastní
vlčí stopy v blátě srdcí
slané deště nezahladí
štěstí je v ruletě
a v jejích kruzích zůstáváme šťastni

Osleplá zrcadla
chrlí tváře
falešných mesiášů
líbezně dětská říkadla
lesknou se jako dýky
zpoza nočních plášťů

Vidím jak na čele ti
hoří znamení tří křížů
zrada je bezbřehá
a dlaně přátel
nesou stopy hřebů
obličeje v zbytcích jídla
řvoucích do talířů

Rozbijeme zdi a sochy
modly pro falešné bohy
každý sám a všichni spolu
přilijeme krve do oblohy
ještě jednou bez naděje
budeme se líbat jako včera
zbavíme se svědků
uneseme z nebe Jupitera

Pej-SKA

(Jakub Langr, Oldřich Kutra)

Něco smrdí pod hvězdami
Něco smrdí pod hvězdami,
je to billboard
je to billboard

Tohle není SKA
A co to teda je?(3x)

Je to Pej-SKA

Svinské perly
Perly sviním
Nesehnuté, nesehnuté

Tohle není SKA
A co to teda je? (3x)

Je to Pej-SKA

Špína

(Oldřich Kutra)

Stejně se roztoužíš k nebi
A v řeči skončíš mořskou pěnou
Dva světozory očí
Neskončí stěnou skel
A branka zůstává otevřenou

Černočerná špína
V noci Ti zasvítí na dlaních
Úzko, že až praští vina
S rukou kdesi vprostřed klína
Opadává naše
Zítřejší svítání

Tak Tě mám po hrstích v sobě
A ty jsi v hlíně schovaná
Bezbranně sám vstávám
Kradu se
Okrádám

Černočerná špína
V noci Ti zasvítí na dlaních
Úzko, že až praští vina
S rukou kdesi vprostřed klína
Opadává naše
Zítřejší svítání

Psinec

(Libor Menšík / Marek Šobáň)

Mí braši, v pokleku říká zřízenec,
odveleli vás, odveleli vás, odveleli vás.

R.:
A nejlíp bude ještě přikrýt panelem,
propustná síta z drátů,
aby kolemjdoucím kvůli vám nezduřelo oko

Naměřili vám příšernou dálku
a někde za ní hladí si čistotně bílou stěnu.
Po teriérovi titěrné skvrnky zapudrují.

R.: A nejlíp bude...........

Mí braši, ale až klopýtne jezdec apokalypsy
o rozjezdovou dráhu,
vstanete první, vstanete první, vstanete první
první vstanete, první vstanete, první vstanete!

R.: A nejlíp bude..........

Žíly

(Oldřich Kutra, David Hrbek)

Tak jsme to přežili
snad je to za námi
píchnem si do žíly
preparát neznámý

Neboj se
není v tom ani stín po jedu
nechám to na potom

na Měsíc pojedu - na měsíc

Hvězdy tančí jasem
vím, že víš, že já jsem
tvá hvězda nad Betlémem

Tak jsme to přežili
snad je to za námi
Píchnu si do žíly
Preparát neznámý

Dnes už to nebolí
a nic se nechvěje
ať řekneš cokoliv
je v tom zas naděje

Hvězdy tančí jasem
vím, že víš, že já jsem
- a já vím, že ty taky

Tak jsme to přežili
snad je to za námi ...

Nevěřím

(Jan Jančík)

Stojí pod mostem, když jede po něm vlak
a nezacpe, nezacpe si uši
mluví na chodce, co nezvedají zrak
a diví se, že nejsou všichni hluší - buší jejich srdce
Nerozumí sama sobě, s černýma si povídá
osamělá v městě cizím bližnímu se vyhýbá
Nevěří - zakusila

A pak, že dobří vlci nekoušou
a pak, že smutnému bolesti stéblo nepodáš ...

Viděl jsem rodiče tlačící kočárek,
v něm ženu středního věku
směje se, vyptává, žadoní o párek
v jediném divokém skřetu
Otec se nesnaží vyhnout se kaluži
vždyť jeho dcerka to ráda.

Jen oči dítěte, na těch mu záleží.
Zvykl si ... Nevěří,
že tahle smělá
zasněná žena
je postižena

A pak, že dobří vlci nekoušou
a pak, že smutnému bolesti stéblo nepodáš ...